JAK MODELAŘÍM

(na diskusním fóru www.mojehobby.cz se nalézám pod aliasem johnik)

  Vždy jsem toužil po něčem co létá a mohu to ovládat. S RC modely jsem začal někdy v roce 2000.Tak jsem si už jako výdělečný člověl zakoupil stavebnici od firmy Svor, a to letadlo Benji.Stavět jsem začal na počátku prosince s tím, že do Nového roku poletím.Letadlo jsem jakž takž poskládal, koupil motor MVVS 2 ccm s RC karburátorem, a dále RC soupravu Hitec Focus 4 FM.Letadlo jsem ale sám nerozlétal.S trochu zkušeným kolegou jsme vyladili motor, až byly přechody otáček plynulé a motor běžel stabilně ve všech polohách a rozsazích otáček.O první let jsem požádal kolegu, já jsem se bál.Světe div se, letí to.Pak jsem začínal s prvními pokusy o let já.Vždy to skončilo pádem do sněhu.Potom boužel sníh později roztál, a jeden z dalších pádů (nevybraný přemet) byl fatální.Tím jsem na motoráky zanevřel úplně (on taky Benji není letadlo pro začátečníky, je to takřka létající šutr, dále problémy se startováním žhavíků, posekané prsty od vrtule, atd.).Benji byl nedávno prodán kolegovi, který jej snad ještě opraví a oživí.

    Po spalováku jsem koupil větroně, řízeného pouze směrovkou a výškovkou o rozpětí cca 1500mm, abych získal základní návyky v řízení letadel.Model jsem startoval vždy na gumicuku, když dostatečně foukal vítr, umělo letadlo nastoupat do slušných výšek.Brzy mi to přešlo do krve, let už nebyl křečovitý, ale už se dalo říci že řídím (a ne snažím se udržet ve vzduchu jako předtím).

                       

 

    Jelikož mě větroň brzy omrzel, začal jsem se poohlížet po něčem novém.Spalováka jsem už rozhodně nechtěl, ale bez pohonu taky ne, nezbývalo nic jiného než udělat první krok do světa elektroletů.Prohlédl jsem spousty webů výrobců modelů, až mi do oka padl začátečnický EZ400 od firmy LN Model Po půl roce po smrti Benjiho jsem tedy EZ 400 koupil..Stavba proběhla během pár večerů v pohodě, bez nejmenšího problému.Model má rozpětí necelých 1400 mm, malou hmotnost, osadil jsem jej servy HS55, přijímačem Hitec Superslim 8!!(nechtěl jsem investovat do jiného, hmotnost mi vyšla dobře, tak co), motor je Permax 400 a regulátor JES 110 od České firmy JETI. Letadlo se ve vzduchu chová hodně, je nezáludné, a zvládne ho i úplný začátečník.Pro pohon sloužily dvě sady akumulátorů Sanyo AA sedmičlánky (600 a 1000 mAh).Letové časy byly od 5 do 10minut.Pro nabíjení těchto sad jsem používal nabíječ BEL 510 od firmy BEL (ne moc vhodný na malé kapacity-proud na obou kanálech je pulzní). Jednou jsem nevydržel a šel létat ačkoliv dost foukalo.Letadlo spadlo do vývrtky, asi 12 metrů nad zemí.Neřiditelně se potom "rozstříklo" o zeď naší firmy.Zároveň s tímto modelem jsem pořídil nový vysílač, můj první počítačový, Hitec Flash 5X.Má paměť na pět modelů, poskytuje možnost základních mixů, exponenciální funkce, dvojí výchylky a podobné "finesy".

    Když už jsem přišel o další letadlo, opět jsem na létání zanevřel.Skoro rok a půl jsem se na RCčka ani nepodíval.Až na konci zimy na počátku roku 2004 jsem opět modelářsky ožil, koupil jsem EPP model Harry od firmy Telink .Je to velmi dobré éro pro základní seznámení s akrobacií.Ono je to původně sice určeno pro kombat se stuhami, ale já si ho trošku upravil, nabarvil pestře aby bylo vidět na dálku "kde je ruka kde je noha", osadil uhlíkovým podvozkem, který už je stejně zkroucený, a vyladil tak nějak na blbnutí.Je s ním docela zábava, chtěl bych to vidět na čtyřstovku.V tomto je třístovka s převodem tuším 4:1, ale i tak je poměrně svižný.S Harrym létám dodnes, a docela už dobře.Napájí ho žluté NiMh AAA  650 sedmičlánky od Telinku (výdrž nic moc, kapacita dost klesá, už bych to nekoupil, zlaté NiCd).

    Taktéž jsem zakoupil nabíječ Swallow (prodávaný také pod názvem Jamara-x peak 3),  který umí nabíjet/vybíjet 1-10 článků NiCd/NiMh/Pb/Lixx(1-3 čl), (proudy nabíjecí až 3A, vybíjecí do 500mA).Nabíječ je digitální, nastavené hodnoty a indikace stavu se zobrazuje na přehledném displeji.pro jeho rozměry a cenu je to ideální nabíjedlo pro menší modely.Velká výhoda je že ukazuje dodaný i odebraný náboj.Člověk si tak dobře udělá představu o tom v jakém stavu jsou jeho sady.

    Když už se zmiňuji o nabíječích, koupil jsem jednoduchý a levný Graupner Multilader E6-umí nabíjet 1-10 článků konstantním proudem 60,150 nebo 500mA na 6 kanálech.Slouží mi k formování nových sad (každá sada se před použitím musí naformovat-"rozhýbat", aby se dalo využít její plné kapacity).

    Vzhledem k tomu že nastala potřeba nabíjet i vícečlánkové sady vyššími proudy (zatím hlavně kvůli lodi), tak jsem pořídil ještě jeden nabíječ, a sice Simprop Intelli control V2 (on to není teda Simprop, ale Supernova od SJ, ale funkčně je to totožné,jen má jiné nápisy).tato umí nabíjet/vybíjet sady NiCd/NiMh a články Pb. Na NiCd je zde vcelku spolehlivý automatický program (vybíjí i nabíjí).Je taktéž digitální, má paměti na 10 sad akumulátorů.Snad jediná nevýhoda-má dost hlučný větrák.nyní něcok parametrům, umí nabíjet/vybíjet až 25článkové sady proudem 5/3A, což už je docela slušné.Displej je řešen ještě o něco lépe než u Swallowa, jen ovládání přejde uživateli pod kůži až po delším čase (chce to se prokousat manuálem).

    No a jelikož nabíječe (kromě Graupnera) jsou určeny pro napájení 12V, pořídil jsem zdroj (ze začátku jsem chodil neustále nabíjet z autobaterie do garáže, ale komu by se chtělo že :-). Jedná se o produkt zakoupený u Konrad elektronik.Zdroj je stabilizovaný na 13,8V, je schopen dodat 12A trvale, 15A po dobu 5 minut.Je velmi tichý, ale docela rozměrný a těžký (cca 9 kg).Pokud nabíjím menší sady, můžu na něj napojit oba nabíječe najednou.Toť ve stručnosti vše o mých nabíjedlech.

 

    Jelikož jsem byl vloni u moře, zalíbily se mi lodě, zejména menší motorové jachty.Ceny těchto jachet jsou málem astronomické, proto jsem si řekl, že alespoň postavím něco na léto k vodě.Původně jsem plánoval Najade o Robbe, ale kvůli dodacím lhůtám jsem nakonec zvolil loď Montega, taktéž od Robbe.A udělal jsem dobře!V porovnání Motegy s Najade (Najade jsem měl možnost řídit na Lužinách-tímto děkuji Jěštěřici), je Montega mnohem živější, a obratnější.Už proto, že M. je na dvanáctičlánek (N na deseti), a má užší trup.A jelikož je šroub zároveň kormidlo, a na kardanu, nabízí tato loď neuvěřitelně výbornou manévrovatelnost.Regulátor jsem použil Robbe Navy Control 535, vodou chlazený, motor je řady speed 710, taktéž vodník.V celé lodi je pak jedno servo Futaba 3001 ovládající kormidlo.Přijímač Hitec pětikanál.Jelikož jsem poměrně líný, nedodělal jsem zatím střechu nástavby, ale snad se k tomu brzy dokopu.Dlužno ještě podotknout, že na to jak je Montega dost rychlá, má taky náležitou spotřebu.baterie Sanyo N1700SCR umí na plný plyn "vysát" za dobu kolem tří minut.Sady pak nelze téměř udržet v ruce, ale jízda stojí za to.Odběr se pohybuje tedy klem 30-35A, nevím přesně, neměřil jsem to.Lodička je takový dobrý relax takhle navečer u vody, kdy je hladina jako zrcadlo (po jízdě spíš jako rozbouřené moře).    Zde zatím foto z webu výrobce.

    Nedávno jsem se rozpomněl, že jsem kdysi koupil letadlo a nikdy ho nezprovoznil.I vydal jsem se na lov na půdu.letadlo tam bylo v celé své kráse.Koupil jsem ho kdysi za asi 600,- na inzerát, a už se mi ho chudáka zželelo.Jedná se o pomalolet, tvar trochu jako motýl, jmenuje se proto Emanuel.I začal jsem přemýšlet čím ho osadit.Musí to být lehké říkám si (i autor potvrdil).Zvolil jsem tedy dvě mikroserva HS 55, přijímač Jeti Rex 5+, regulátor JES 006 (podpora Lipolek, do 6A), a aku Lipoly Kokam 1200mAh (48gr).Motor je Mig 280 s převodem od F. Hořejší a listy FSK (jednotka PU281/2-prý pro letadla do 400gr).Hmotnost prázdného letounku vyšla asi 250 gr, osazené bez závaží asi 340gr.Zalétání modelu bylo neúspěšné, těžiště dle popisu na nosníku prostě nemohlo být.Musel jsem dovážit tak, že se těžiště posunulo kousíček za náběžku, pak model letí velmi pomalýma kultivovaným letem.Musí být ovšem superklidný vzduch.Na uvedené aku vydrží letět kolem 40 minut, což je až až.Odběr s dvoulistem staticky 2,5A, s třílistem 3,1A (nelze použít,přebytek výkonu se projevuje negativně).Létá se na půl plynu, na plný stoupá vzhůry.Je to modýlek pro klidné podvečerní polétání, žádný adrenalin.Zde na fotce Eman vpravo, EZ400 vlevo.

    Jako zatím poslední letadlo jsem pořídil postarší Bumble Bee od firmy Flying Styro Kit.Model se mi líbil z více důvodů:dva motory, zajímavý vzhled, dobrá cena.Jedná se o model kategorie park-fly, tedy létání pro radost na menších prostorách.Letadlo má rozpětí 1160mm, délku 640mm (tedy skoro dvakrát širší než delší :-) .Osazení je následující, přijímač Jeti Rex5+, dva motory speed280 s převodovkou od firmy MP JET.Regulátor JES 050, aku Kokam (lipo) 1200, serva Graupner C261 (proti HS55 měkčí chod, a hlavně nevrčí v neutrálu).Vzletová hmotnost je něco přes 400 gramů.Mám ho zatím jen chvíli, takže nemůžu moc vychvalovat nebo kritizovat, zatím jsem jej ještě ani pořádně nevyladil.Nicméně za těch pár letů mohu říci, že se dvoumotorák řídí docela jinak než jednomotorák, je potřeba více zasahovat do řízení, zejména v zatáčkách.

    Aby se mi tato všechna pohybovadla ještě lépe ovládala, pořídil jsem nové rádio. Starý.Flash 5X nahradil vysílač Hitec Eclipse 7 QPCM.Pro mě je to spíše zbytečnost, ale určitě ocením paměti na 7 modelů, možnosti různých mixů, a vůbec lepší manipulace než s Flashem (když jsem na Eklipse viděl devět tlačítek, zděsil jsem se, ale za pár dní jsem přišel na to že ovládání menu a vůbec všeho je dobře řešené).Přemýšlel jsem o pořízení pultu, ale po krátké zkoušce pultovky jsem se doživotně zapřísáhl že ne.Je to pro mě nepřirozené.

    To je prozatím vše, do budoucna bych chtěl něco akrobatického, určitě elektro.Láká mě Kobra od Potenského, ale houbolety (EPP modely) už jsou dost okoukané.Do módy začínají jít střídavé motory, tak snad časem něco šikovného ale většího vymyslím (a ušetřím na to).

 Zpět na hlavní

Více fotek z létání naleznete ve FOTOGALERII (buduje se).